
Planeta Země - Hrady
Hrady sloužily jako obrana, nebo také jako symbol síly a převahy
Hrady světa - úvod
Vždy když uvidí slečna Tea nějaký hrad, tak zvolá - Vzhůru na hrad. Není to dobyvačné zvolání, ale objevitelské. Pojďte s ní objevovat ty nejkrásnější a nejpozoruhodnější hrady s jejich historií a příběhy.
Hrady byly původně vojenské pevnosti, které vlastnili a obývali králové a šlechtici z přilehlé oblasti. Někdejší opevnění byla obvykle stavěna ze dřeva, neměla tedy trvalý ráz. Středověkým hradům dodala jejich dlouhotvající sílu až stavba z kamene. Zlatý věk hradů začal v 9. stol. n. l.. Po několik stovek let byl dobře postavený hrad, zejména takový, který se opíral o útes nebo řeku, v podstatě nedobytný.
To se změnilo ve 14. století, kdy vývoj střelných zbraní umožnil obléhajícím armádám dobýt hrady velmi snadno. Téměř přes noc tak hrady přišly o svůj vojenský význam. Mnohé z nich obyvatelé opustili a hrady začaly chátrat. K jejich renovaci docházelo pouze v 19. stol., kdy se zvýšil zájem o středověk.
Typy hradů
1. Hrad donjonového typu
Klasický půdorys hradu se sestával z věže (neboli donjonu) na valu ze země, s okolními pozemky (nádvoří či dvory) obehnanými vnější zdí (vnější hradbou). Vnější zeď byla chráněna příkopem – hlubokou strouhou, kterou často protékala voda. Zvaní návštěvníci přecházeli kanál po padacím mostě, který byl při útoku vytažen nahoru.
2. Kamenná pevnost
Další ve vývoji byla kamenná pevnost s čtvercovou nebo kulatou věží, tlustými zdmi a několika málo okny. Pevnost obklopovaly silné kamenné zdi s věžemi sloužícími jako rozhledny.
3. Hrad koncentrického typu
Hrady koncentrického typu začaly vznikat ve 12. a 13. stol. A nabízely nejlepší ochranu proti útoku. Jejich součástí byla vnitřní kamenná zeď s pravidelně rozmístěnými věžemi, kterou obklopovala silná, ale nižší kamenná zeď. Díky výškovému rozdílu mohli lukostřelci na vnitřních hradbách útočit přes lukostřelce na vnějších hradbách.
Hlavním vchodem bylo předmostní opevnění (barbakán), které chránila brána, padací brána (okovaná mříž, kterou bylo možné zvednout nebo spustit) a podsebití (vražedné otvory), kterými mohli obránci hradu vylívat na hlavy dobyvatelů vařící olej.