Planeta Země - Když příroda překvapí

Duhové pohoří Tan-sia

Možná si budete myslet, že jsme se zbláznili, nebo že si vymýšlíme. Tak vás ujišťuji, že nic takového nehrozí. Ani si z vás neděláme legraci.

Salar de Uyuni

Slečna Tea jen stojí a překvapeně hledí na tuto působivou scenérii, kde nahoře je současně i dole. Je to velké zrcadlo, ve kterém se odráží obloha.

Barevné pláže

Některé pláže na Havajských ostrovech vás dokáží svým barevným pískem překvapit tak, že u nich zůstanete stát v němém úžasu.

Jezero Hillier

Když uviděla slečna Tea poprvé z okýnka letadla jezero Hillier, udiveně volala "táto podívej, tady mají cukrovou polevu na velkém dortu.

Antilopí kaňon

Antilopí kaňon okouzluje svými křivkami, záhyby, barvami i důmyslnou hrou světel. Je tak úžasný, že v něm slečna Tea dokonce údivem zapomněla zavřít pusu.

Caňo Cristales

Řeka Caňo Cristales v Kolumbii je někdy nazývána jako "Duhová řeka" nebo "Řeka pěti barev". A můžete věřit , že právem. Slečna Tea běhá po břehu řeky sem a tam, a nevěřícně kouká na její hladinu.

Pískovcová vlna

Snad ani není možné, aby příroda vytvořila něco tak úchvatného. Ladné linie, barevnost i hra světel jsou dokonalé. Tady mohou i ti největší umělci jen tiše závidět. Když se i pískovec snaží, dokáže vyčarovat fantastické kamenné útvary.

Kamenná vlna

Slečna Tea narazila na zvláštní skalní útvar kolem kterého se zdráhá projít. Stojí pod vysokou lámající se vlnou a přemýšlí, smete mě, nebo nesmete? Ne nesmete. To jen příroda vytvarovala žulovou skálu do podoby vlny.

Solný dóm Jasnak

Slečna Tea překvapeně hledí na tuto krajinu. Její tvary a barvy jsou tak neuvěřitelné, že si na chvíli myslí, že kráčí po jiné planetě. Ve skutečnosti to je Solný dóm Jashak, který je jedním z nejúžasnějších přírodních úkazů v Íránu. Je to rozsáhlá oblast na jižním svahu pohoří Zagros v jižní íránské provincii Búšehr, prý jeden z největších a nejkrásnějších solných dómů v Íránu a na Blízkém východě.

Svítící atol Raa

Na některých místech Malediv lze narazit na plankton, který při podráždění svítí - ať v příboji, nebo když do něj ponoříte ruku.

Mušlová zátoka

Toto je mušlová pláž. A věřte tomu, že skutečně dostála svému jménu. Není pokryta pískem. Jsou zde miliony, možná miliardy vyplavených mušlí.

Slope Point

Větrný výběžek bičovaný větrem a vlnami oceánu, kde se slečna Tea dozvídá z ukazatele, že na jižní pól je to už jen 4.803 km.

Křivý les

Slečna Tea zde trochu pochybuje o tom, že dobře vidí. Přitom ví, že není opilá. Ano, vidí dobře. To je opravdu ten les tak křivý.

Tančící les

Slečna Tea má dojem, že to spíš vypadá jako rozdováděný les, než jako les tančících stromů.

Červená pláž

Slečna Tea stojí na nejsevernějším čínském pobřeží v ústí řeky Shuangtaizi a opět zapomněla údivem zavřít pusu. Jakub jí říkal, že se půjdou podívat na červenou pláž. Ona má červenou a růžovou barvu ze všech barev nejraději. Toto však překonalo veškeré její očekávání a představy o červené pláži.

Nong Hang Kumphawpi

Jakub a slečna Tea proplouvají uličkami vodní plochy v růžové zahradě. Tisíce a tisíce nádherných květů všude kolem nich.

Monarcha stěhovavý

Slečna Tea si ho pojmenovala krasavec s toulavou povahou. Představte si obrovské hejno milionů a milionů motýlů. Cestují tisíce kilometrů a na každé zastávce doslova obsypávají stromy. Někteří lidé tvrdí, že je jich miliarda. Ono je vlastně jedno kolik kdo uvádí, protože pokud je neuvidíte na vlastní oči, nedokážete si představit jejich opravdové množství. Na americkém kontinentu se tato neuvěřitelná podívaná odehrává každoročně a jde o fascinující představení matky přírody. Je to kouzelný zážitek jako v pohádkovém lese.

Blue Canyon

Slečna Tea se spokojeně rozhlíží po Modrém kaňonu, i když nechápe proč se mu říká modrý. To však ničemu nevadí, protože většina útvarů se vyskytuje v načervenalých barvách které se mísí s bílou mnoha způsoby od ostrých, lineárních hranic mezi plnými skvrnami obou barev, přes tenké červené proužky a vzory v jinak bílých skalách a všechny kombinace naopak; malé množství bílé v tmavě červených skalách. Obzvláště nápadné jsou jemné bílé znaky v některých velkých, zaoblených načervenalých balvanech.

Za krabí láskou na pláž

Červení krabi žijící na Vánočním ostrově jsou suchozemští, množit se však vyrážejí na pláž. Většinu roku přebývají v norách v džungli. Chladné počasí na přelomu října a listopadu však urychlí jejich metabolismus a spustí mnohamilionovou migraci k pobřeží, kde se pak členovci páří a kladou vajíčka do písku.

Al Naslaa

Mimozemšťané, nebo laserový paprsek? I takové věci napadají některé lidi při pohledu na skalní útvar Al Naslaa v Saudské Arábii, který je až s chirurgickou přesností rozetnutý v polovině. Nic takového. Jde jednoduše o dílo samotné matky přírody.

Scala dei Turchi

Slečna Tea s údivem hledí na sicilský útes Scala dei Turchi který jí připomíná Antarktidu. Když Jakub uviděl jak má Tea otevřenou pusu, tak jí řekl: "tohle opravdu není sníh".

Crowley Lake Columns

Sloupy vypadají jako by je postavily lidské ruce. Jsou velkolepé. Toto tajemné místo však nevytvořili lidé. Vytvořila ho sama příroda.

Kaoyingcun

Je to krásný výhled, prý z děsivého místa. Slečna Tea však říká: "Nemusíte se bát, nepotřebujete mít k návštěvě pevné nervy, ono to jen tak děsivě vypadá."

Jezero nad oceánem

Slečna Tea při pohledu na toto jezero přemýšlí, je to optický klam? Nebo je to skutečný výtvor přírody. Tea právě stojí na útesu Trælanípan ze kterého může vidět jezero ve zcela mimořádném úhlu.

Jezero Aiken - Ďáblovo oko

Jezero Aiken kterému se také říká "Ďáblovo oko" v Qinghai přitahuje davy lidí. Nachází se ve městě Mangya v mongolské a tibetské autonomní prefektuře Haixi. Voda jezera bohatá na síru barví okolní zemi tmavě červenou a žlutou barvou a při pohledu shora vypadá jako oko.

Jezero medůz

Slečna Tea plave v jezeře, které ji připomíná spíše talíř husté polévky. Jen je ta polévka poněkud živá.

Kamenný les Shilin

Jedna místní legenda má vysvětlení pro původ tohoto kamenného lesa. Jeho vznik má údajně na svědomí Čang Kuo, jeden z osmi čínských Nesmrtelných. Tento laskavý mudrc prý jednoho dne přijel na rozlehlou planinu, kde viděl mnoho mladých párů, jak se veřejně namlouvají. "Cože?" zvolal, "Mladí milenci nemají ani kousek soukromí?" Okamžitě přikázal okolním horám, aby kolem nich navršily skály. Tak vzniklo bludiště skrýší a odlehlých míst, kde se nyní mohou milenci nerušeně setkávat a oddávat se láskyplným důvěrnostem.

Puntikaté jezero

Slečna Tea udiveně hledí na toto jezero. Puntík je letos v módě, ale že se i jezero bude řídit módními trendy, to tedy nepředpokládala. I když musí říci, že mu to sluší.

Jezero asfaltu

Podle domorodé legendy v místech dnešního jezera stála indiánská vesnice. Lidé, kteří tu žili, zde lovili kolibříky, považované za posvátné, čímž porušili zákaz a tím rozzlobili místní bohy, kteří za trest zalili celou vesnici asfaltem a tak vzniklo toto jezero.

Natronové jezero

Toto jezero lze považovat za skutečný zázrak přírody a to i bez jeho záhad, které přivádějí smrt. Jezero Natron v Tanzánii nejen zabíjí své obyvatele, ale také mumifikuje jejich těla. Ještě děsivější je, že oběti jsou uchovány v kameni ve svých posledních pozicích, jako by byly uvězněni v krátkém časovém okamžiku.

Bisti - krajina duchů

Volné rozmístění skalních útvarů, podtržené při nízkém slunci hlubokými, dlouhými stíny, dává této krajině ponurý až přízračný vzhled, a proto její abstraktní kamenná sousoší nazývaná hú-dú (duchové) byla od nepaměti Indiány uctívána. Tato krajina přízračných skalních skulptur má ve svých barevných vrstvách zapsán tragický konec jedné éry Země.

Jezero Mono

Ve východním předhůří Sierry Nevady leží nejexotičtější jezero Severní Ameriky. Nad jeho klidnou, rozlehlou hladinu se zvedají bělostné ostrovy a ostrůvky připomínající zříceniny gotických hradů a obdobně křehké stavby zdobí i jezerní břeh. Jsou to travertinové kupy, tuby a pyramidy podobné jeskynním stalagmitům, a proto tady v jezeře působí zvláštně, jaksi nepatřičně, prostě unikátně.

Emerland Lake - Nefritové jezero

Nefritové jezero Dachaidan je úžasné a jeho krása si zaslouží pět hvězdiček. Je to oblíbené místo pro milovníky fotografování. Nachází se poblíž města Dachaidan v Mongolské a tibetské autonomní prefektuře Haixi v Číně.

Zkamenělý les

Slečna Tea stojí uprostřed lesa, který vypadá, jako by se tudy přehnala pořádná vichřice, nebo prošla parta dřevorubců. Všude kam oko dohlédne leží kmeny mohutných stromů, hromady špalků, úlomky dřeva. Teprve v okamžiku, kdy se Tea skloní k prvnímu kousku dřeva a dotkne se ho, ji dochází, že stojí uprostřed největšího zkamenělého lesa na světě.

Adršpach

Tisíce skalních věží, kouzelná příroda a výhledy, ze kterých se vám bude tajit dech. Jakmile vstoupíte do národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, ocitnete se ve zcela jiném světě. Takovém, kde nejvyšší věž Milenci sahá až do výšky 81,4 metrů a odkud padá z 16 metrů působivý Velký vodopád. Objevíte uličku úzkou pouhých 50 centimetrů i malebné jezírko s průzračně čistou vodou.

Mořské jeskyně na Hořejším jezeře

Může mít jezero mořské jeskyně? Ano, i když jediná věc, která dělá z Hořejšího jezera jezero místo moře, je sladká voda. Staletí působení vln, zamrzání a tání vymodelovalo v jezerním pobřeží řadu úchvatných jeskyní. Při západu slunce čeká návštěvníky kouzelný zážitek - jeskyně začínají zářit.

Vale da Lua

Slečna Tea si chvíli myslela, že se ocitla na Měsíci. Když však viděla jak si táta spokojeně vykračuje, tak jí bylo jasné že je jen v Brazílii. Tato jedinečná krajina tvořená zvlněnými kameny a skálami se nachází na soukromém pozemku v národním parku Chapada dos Veadeiros v Goiás. Za svůj tvar vděčí proudění řek a dávné lávy. Patří k oblíbeným místům  v regionu a návštěvníci si odtud odnášejí úchvatné snímky.

Abrahamovo jezero

Jakub jednou řekl: "půjdeme se klouzat po bublinách", a protože slečna Tea ví že jí táta nikdy nelže, tak i když to zní trošku divně, věřila mu. Sbalila si brusle a vyrazila na jezero obklopené Skalistými horami, klouzat se po bublinách. A věřte, že to bude i pro vás úžasný zážitek. Když dokážete odolat mrazivým teplotám Abrahamova jezera v lednu, budete při procházce nad tisíci zmrzlých bublin odměněni jednou z velkých přírodních kuriozit.

Ribadeo As Catedrais

Tady se spojila síla moře s trpělivostí času a výsledkem je toto umělecké dílo přírody, tato katedrála moře.

Stačí počkat na odliv, sundat boty a projít se. Budete se cítit jako první člověk v tomto krásném prostředí, protože moře vždy vymaže předchozí stopy. Díky tomu je každá návštěva jiná, ale ohromující dojem monumentálních oblouků zůstává. Když budete mít štěstí a obětujete svůj čas, tak uvidíte katedrálu moře zalitou zlatou září.

Jen počítejte s tím, že tady nebudete sami. Je dobré vyhnout se prázdninám a svátkům. To tady procházejí zástupy turistů a každý hledá možnost jak udělat fotku bez lidí. Není to možné, tak se o to nepokoušejte ani vy.

Pánev Dallol

Etiopská pánev Dallol je takové barevné peklo. S průměrnou teplotou 34°C patří k nejvíc nehostinným místům na Zemi. Nachází se v Danakilské proláklině a dostanete se k ní pouze s karavanou velbloudů. I když je to opravdu peklo, tak je krásně barevné. Za svou barevnost vděčí množství zřídel a vysoké koncentraci soli a železitých sloučenin.

Růžový park

Existuje park, kde byste Růžového pantera nenašli. Jmenuje se Shibazakura Takinoue park a je pokrytý drobounkými rostlinkami, kterým se říká růžový mech. Slečna Tea si zde připadá jako ve světě panenky, nebo uprostřed sladké cukrové polevy.

Obrův chodník

Legendy o vzniku tohoto přírodního útvaru jsou stejně fantastické jako jeho podoba. Protože je tento útvar tak jedinečný, není divu, že přisoudili místní obyvatelé jeho vznik - tak lidský svým tvarem a tak nadlidský ve svých rozměrech - právě obrům.

Sněžné opice

Slečna Tea se tvářila trošku nedůvěřivě, když jí Jakub řekl, pojedeme se podívat na vanu s horkou vodou plnou opic. Toto však nečekala. Je to hotový opičí ples v jejich přirozeném horském prostředí, které se nachází v "Pekelném údolí", tak pojmenovaném kvůli jeho průduchům horké páry, sirným proudům a další sopečné činnosti, které všechny slouží k přirozenému ohřevu pramenitých vod probublávajících ve skalách a tvořících bazény s horkými prameny. Jedna z těchto koupelí "onsen" patří výhradně opicím, které lze vidět koupat se po většinu roku, ale zejména během chladných zimních měsíců, kdy teplota vzduchu klesá pod bod mrazu a údolí je pokryto silnou vrstvou sněhu.

Lagunas de Amuyo

Xiaozhai Tiankeng

Toto místo bylo dobře známé místním lidem už ve starověku. Je to největší a nejhlubší propast na světě která vznikla mimo jiné působením vody za více než 128 tisíc let. I když o tomto místě ví celkem málo lidí, je to jeden z nejpůsobivějších přírodních výtvorů. Xiaozhai je název opuštěné vesnice poblíž a znamená "malá vesnice" a "Tiankeng" znamená Nebeská jáma, jedinečný regionální název pro propady v Číně. Pro usnadnění přístupu bylo postaveno schodiště o délce 2 800 schodů. Propast je hluboká 662 metrů. Kromě velké rozmanitosti fauny a flóry má také svou podzemní řeku dlouhou 8,5 kilometrů. Tato řeka končí velkolepým vodopádem.

Mořská cesta

Japonské moře se rozhodlo, že nás dvakrát do roka překvapí. Dvakrát do roka se totiž moře zhruba na jednu hodinu rozestoupí a lidé přecházejí suchou nohou z ostrova Jindo (Čindo) na ostrov Modo. Tento jedinečný přílivový jev vypadá jako by se voda na chvíli zastavila. Není divu, že tisíce návštěvníků přijíždí z celého světa, aby si tento magický okamžik vychutnali na vlastní nohy.

Cesta dlouhá přibližně 2,8 kilometrů se vytvoří jen v únoru a červnu (pozor, termín se mění) na jednu hodinu denně po několik dní. Potom se na delší čas opět zaplaví.

Legenda vypráví, že před mnoha lety byli lidé ostrova Jindo často napadáni tygry, a proto se rozhodli přestěhovat se na vorech na ostrov Modo. Pouze na starou babičku Ppong její rodina zapomněla. Ta se dnem i nocí modlila k posvátnému Dračímu králi moře, až se před ní ve snu zjevil a pověděl jí, že má překročit moře na cestě, kterou pro ni vytvořil. Když se druhý den ráno probudila, uviděla, že moře se rozestoupilo a může suchou nohou přejít za svými příbuznými až na ostrov Modo.